Na podzim 1945 odešla Sovětská armáda z Českých Velenic. V prosinci 1945 proběhla za přítomnosti dr. Trubla ze Suchdola nad Lužnicí a předsedy MNV České Velenice Josefa Kondelíka exhumace příslušníků Sovětské armády z 25 hrobů. Těla pak byla převezena do společného hrobu v Jihlavě. Symboly náklonnosti k našim osvoboditelům zůstaly v našem městě dlouhá desetiletí. Vitorazská třída byla nazvána ulicí maršála Stalina, jiná se jmenovala ulice V. I. Lenina. Na místě rozbité kavárny „Autritt“ stojí dodnes památník s nápisem „Spasibo“ – Děkujeme. Byl postaven z cihel rozbombardovaných domů.
V tříletém období těsně po válce se vystřídali tito předsedové národního výboru v Českých Velenicích:
8. 5. 1945 – 23. 5. 1945 – Jan Brabetz
23. 5. 1945 – 25. 6. 1945 – František Sivera
1. 8.1945 – 25. 6. 1946 – Josef Kondelík
25. 6. 1946 – 20. 2. 1949 – Jaroslav Pechmann
V poměrně krátké době byla odklizena většina trosek, mnoho budov bylo renovováno, např. nádraží, železniční dílny, škola, obchody a obytné domy.
Dvouletý plán rozpočtu na roky 1947/48 předpokládal:
Odklizení zbylých trosek |
10 milionů korun |
Vybudování vodovodu |
14 milionů korun |
Rekonstrukce kanalizace a vodovodu |
10 milionů korun |
Stavba nové radnice |
6 milionů korun |
Oprava školních budov |
2 miliony korun |
Stavba městských jatek |
3 miliony korun |
Rekonstrukce 10 obytných domů |
20 milionů korun |
Města však dostalo pro stavební potřeby jen 5 milionů korun.
Když se nedostává financí, ztrácí se poválečné nadšení a optimismus. Zároveň s tím mizí i vděčnost vůči našim osvoboditelům a mění se v bezmeznou oddanost a závislost. Tvrdě byla prosazována pravidla jedné politické strany. Pak přichází další mezník v naší historii – rok 1948